Vážení spoluobčané, dnes se shromažďujeme u tohoto památníku, abychom uctili památku těch, kteří položili své životy během druhé světové války. Je pro mě ctí stát zde před tímto památníkem a vyjádřit naši vděčnost a úctu vůči všem, kteří obětovali své životy ve jménu svobody a míru.

Dnes si připomínáme statečnost a obětavost těch, kteří se neváhali postavit režimu a bojovat za hodnoty, které považovali za správné. Jejich odhodlání a obětavost nás inspirují dodnes a připomínají nám, že svoboda není samozřejmostí, ale hodnotou, za kterou je třeba bojovat.

Je naší povinností udržovat památku těchto hrdinů živou a předávat jejich příběhy dalším generacím. Nezapomínejme na jejich oběti a věnujme jim moment ticha, abychom jim vyjádřili naši úctu a vděčnost.

Dopis od pana Jiřího Kottase

Vážení, obracím se na Vás s následující prosbou. Pro své kamarády v Moldavsku hledám válečný hrob jejich příbuzného, který zahynul v květnu 1945 krátce po skončení války a je (snad) pohřben ve vaší obci. Jmenoval se Alexandr Vasile Paladi, v transkripci azbukou Александр Васильевич Палади. Prosím o informaci, zda se hledaný hrob nachází u vás. Pokud bychom ho našli, zorganizujeme příjezd jeho rodiny. Jedním z příbuzných je i současný moldavský ministr sociálních věcí, jehož jménem Vás oslovuji. Děkuji velmi !!! Jiří Kottas

Dopis po stopách Aleksandra Vasileviče Paladi.

Vážený pane ministře, milý Alexei,

Toto je příběh vojína rudé armády Aleksandra Vasileviče Paladi. Aleksandr přijel do malé české obce Újezd u Svatého Kříže někdy v první polovině května roku 1945. Újezd je malá vesnice, dnes má asi 230 obyvatel a tak v obci zůstala nevelká posádka asi deseti vojáků s velitelem. Demarkační linie mezi Rudou armádou a armádou Spojených států vedla asi 10 - 15 km odtud. Aleksandr se v Újezdě sblížil s mladou dívkou a toto sblížení nezůstalo bez následků. Dívka otěhotněla. Když v červenci přišel rozkaz ke stažení, Aleksandr se rozhodl, že neodejde. Ukryl se ve staré stodole nedaleko Újezda, ale byl vypátrán a na místě zastřelen jako dezertér. Dívka se ještě téhož roku provdala, takže dceři, která se narodila asi v únoru roku 1946 dal jméno otčím. Dcera se patrně nikdy nedozvěděla, že jejím otcem je Aleksandr. Zemřela před pěti lety a zanechala po sobě tři děti, tedy vnuky vojína Aleksandra Vasileviče Paladi. Aleksanr je pohřben na místním hřbitově v Újezdě. Na černobílé fotografii, která byla pořízena někdy kolem roku 1960, drží čestnou stráž žákyně místní základní školy. Vlevo je Eva Opatrná, provdaná Zemanová, narozená v roce 1950. Přikládám její současnou fotografii u Aleksandrova hrobu. Dívka stojící vpravo se jmenovala Eva Laubrová, provdána Holá, narodila se v roce 1949 a zemřela před dvěma lety. Připojuji fotku jejího hrobu, který je od Aleksandrova hrobu vzdálen asi 20 metrů. Příběh o lásce a dezerci byl za komunistického režimu zamlčován a oficiální propaganda tvrdila, že se Aleksandr utopil. O jeho hrob je dobře pečováno, stará se o něj místní klub důchodců. Posílám několik fotografií. Náhrobní kámen je podle mého názorů pozdějšího data a patrně obsahuje chybu, když největším písmem není zapsáno příjmení ale otčestvo. Obec Újezd u Svatého Kříže leží v Plzeňském kraji. Cesta autem z Prahy tam trvá necelé dvě hodiny. V době vlády komunistů byla vesnice přejmenována na Újezd u Radnice. Radnice je blízké městečko. Dnes se obec vrátila k původnímu názvu.